Ženy mohou být
kněžími.
Mezinárodní
katolická internetová autorita v oblasti
svátostné služby žen.
email us
|
|
email us |
 |
 |
 |
|
Učitelský úřad církve chrání společenství víry proti herezím. Zaslouží si tedy náš respekt. Historie však dokazuje, že učitelský úřad církve se dopustil, a může se dopustit, vážných chyb v úsudku.
K těmto pochybením mnohokrát došlo v kontextu kulturních změn. Učitelský úřad často lpěl na zastaralých, tradičních názorech a praktikách, jež byly neopodstatněně spojovány s podstatou křesťanské víry.
Když se v Evropě začalo rozvíjet bankovnictví, podnikatelé začali požadovat úrok z finančních úvěrů – jako je to běžné dnes. Církev, vycházejíc z nařízení Starého zákona, však tento postup zakázala.Druhý lateránský koncil v roce 1139 po Kristu nařídil, aby osoby přijímající úroky “nebyly připuštěny ke svátostem”. A “v případě, že neodvolají svůj omyl, neměl by jim být umožněn církevní pohřeb”.Magisterium odvolalo tento zákaz až v roce 1830. Během předešlých šesti století tedy mnozí podnikatelé a jejich rodiny žili a umírali mimo rámec církve. |
 |
Až do roku 1888 papežové a jejich kuriální úřad obhajovali legitimitu otroctví!Církevní Otcové, církevní synody, papežové a teologové tvrdili, že je možné legitimně otroky vlastnit, kupovat i prodávat.Kongregace pro nauku víry v Římě ještě 20. června 1866 prohlásila: “Otroctví samotné ve své základní podstatě není vůbec v rozporu se zákonem přirozeným či zákonem Božím. Pro otroctví může existovat několik oprávněných důvodů. ... Není v rozporu s přirozeným ani Božím zákonem otroka prodat, koupit, vyměnit nebo darovat.” |
 Katoličtí biskupové, teologové a aktivisté, kteří prosazovali zrušení otroctví, byli označováni za "potížisty" a "heretiky". |
 |
Oficiálním učením církve nejméně do roku 1854 bylo, že mimo církev není spásy.Nejen že to papežové a teologové vyhlásili za oficiální doktrínu, navíc se zdá, že církevní koncily toto formulovaly jako dogma víry!Za papeže Evžena IV. florentský koncil v roce 1442 prohlásil: “Svatá církev římská ... pevně věří, vyznává a učí, že nikdo z těch, stojících mimo katolickou církev, nejen pohané, ale i Židé, kacíři či schizmatici, nemůže mít podíl na životě věčném; naopak bude vržen do “věčného ohně připraveného pro ďábla a jeho anděly” (Mt 25, 41), pokud před smrtí nebude do církve přijat. Pro jednotu s tělem církve je nesmírně důležité, aby svátosti církve byly nápomocny jen těm, kdo v ní setrvávají; a aby půsty, dobročinnost a další projevy zbožnosti, jakož i zapálený křesťanský život přinášely věčnou odplatu jen jim samotným. A nikdo nemůže být spasen, dokonce i když prolije svou krev pro jméno Kristovo, pokud nesetrvá v lůně katolické církve a v jednotě s ní.”Tato takzvaná doktrína, zrušená II. vatikánským koncilem, povstala z naprostého přezírání pluriformity náboženství. Přehlížela úplně zakoušení Boží milosti mimo církev. |
 |
Pravdou v této souvislosti je, že magisterium zůstávalo neustále pozadu za dobou – v otázkách přijímání úroků z finančních úvěrů, Země kroužící kolem Slunce, evoluce, autorství Písma svatého, demokracie, odborů, náboženské svobody a ekumenismu; v nejméně 64 otázkách. Cokoli moderní skutečnost přinesla, Řím to napoprvé nedokázal vyřešit. Nedrží se nyní stejné cesty zákazem antikoncepce, dobrovolného celibátu a svěcení žen?
Překlad P. Dohnalová
(Translated by Pavla Dohnalova
see www.PDCzechTranslations.co.uk.)
| Základní řada 1 | Základní řada 2 | Základní řada 3 |
| Proč ženy kněží? | Učitelský úřad | Tradiční argumenty |
 |
|
|
|---|
 |
|---|