Ženy mohou být kněžími.

Mezinárodní katolická internetová autorita v oblasti svátostné služby žen.


email us
Home Page!
O čem to všechno – v krátkosti – vůbec je?

O čem to všechno –
v krátkosti – vůbec je?

Měly by ženy sloužit jako kněží?

   

Katolická církev se musí stále přizpůsobovat měnící se době, aby zůstala prorockou.

Není snad znepokojivé, že církev stále zachovává zákaz kněžského svěcení žen, a to až do těchto dnů, kdy se velká většina národů snaží odstranit veškerou nerovnost a podporovat rovnoprávnost pohlaví na celém světě?

Časy se mění a stejně tak se musí proměňovat i církev!

   

Svatá Terezie z Lisieux toužila stát se knězem.

Staré předsudky musíme opustit

   

Před sto lety měly ženy v církvi, stejně jako ve společnosti obecně, velmi malou vážnost. Nebylo jim povoleno přistoupit ke svatému přijímaní v době menstruace a po narození dítěte musely být “očištěny” (anglicky churched, přijmout zvláštní požehnání) předtím, než do kostela znovu vstoupily (*). Ženám bylo přísně zakázáno dotýkat se “posvátných předmětů”, jako jsou kalich, paténa či oltářní pokrývky (*). V žádném případě nemohly udělovat svaté přijímání (*). V kostele musely mít po celou dobu zahalenou hlavu (*).

Ženám bylo rovněž zakázáno
--- - vstupovat do sakristie s výjimkou úklidových prací (*);
---- číst z Písma svatého od pulpitu (*);
---- kázat (*);
--- - zpívat v kostelním sboru (*);
--- - sloužit u oltáře během mše (*);
--- - stát se právoplatným členem laických bratrstev a organizací (*).

Nejpodstatnějším omezením však bylo, že ženy nemohly přijímat kněžské svěcení (*). Nemohly se stát kněžími.

   

Only allowed since 1994

Většina opatření, jež ženy omezovala (*), byla nyní zrušena. Zákaz kněžského svěcení pro ženy však zůstává.

Nový úsvit...

     

V současné době se prohlubuje informovanost  o lidských právech – o základní rovnosti mužů a žen i o potřebě zajistit rovné příležitosti pro všechny. Na základě toho se začal měnit i postoj k ženám v katolické církvi.

Ženy mohou nyní být “dočasně pověřeny” čtením z Písma, službou u oltáře (ministrováním), vedením sboru, kázáním, vedením modlitebních bohoslužeb a udělováním křtu a svatého přijímání.

A další křesťanské církve začaly světit ženy na jáhenky, kněží a biskupy... . .

   

Ctihodná reverendka Chilton Knudsenová, biskupka ve státě Maine, je členkou Episkopální církve USA, jež je součástí Anglikánského společenství (Anglican Communion).

Kdo proti svěcení žen vystupuje?

     

Konzervativní teologové v čele s Kongregací pro nauku víry i samotným papežem zastávají názor, že zatímco jiná opatření uvalená na ženy v minulosti byla důsledkem společenských předsudků, zákaz svěcení žen na kněze je součástí neměnného katolického učení.

 “Sám Ježíš Kristus vyloučil ženy z kněžství a církev vždy následovala jeho příkladu tím, že ženy nikdy na kněze nesvětila,” říkají.

   


Seznamte se s argumenty Říma v souhrnné podobě..

Seznamte se s argumenty Říma v souhrnné podobě.

Pokud papež zastává určité učení, nejsou všichni katolíci povinni přijmout jeho vedení?

Za normálních okolností ano.

Za výjimečných okolností, kdy víme, že se papež mýlí, je však naší povinností jako věrných katolíků zveřejnit naše námitky. Jak papež Benedikt XVI. sám připouští: “Nad papežem jako nositelem závazného postoje církevní autority stojí vždy svědomí každého jedince, jemuž musí být nasloucháno přede vším jiným, a pokud je to nutné, dokonce i před požadavkem církevní autority.”

Pokud papež a jeho úředníci v Římě nemají pravdu – a my se společně s většinou katolických teologů domníváme, že ji v otázce žen nemají – církev je tím, že se drží zpět v otázce  základních aspektů pastorálního vývoje naší doby, vážně poškozována. 

    Mary McAleese, President of Ireland

Povinností informovaných katolíků je dát najevo svůj názor..

Nikoli jen otázka rovnosti pohlaví

     

Mnoha lidem může toto připadat jako nic více než otázka “rovnosti”, otázka “feminismu” – ale není tomu tak. Alespoň ne v první řadě.

Pro nás katolíky bylo vždy velmi důležité, abychom poznali pravý záměr Kristův a skutečný význam církevní tradice.

O odpovědi na otázku, zda by ženy měly být svěceny či nikoli, nemůže být rozhodnuto prostřednictvím společenského tlaku. Musí k tomu dojít pečlivou interpretací pramenů.

*Opravdu sám Ježíš vyloučil ženy z kněžského svěcení?
*Proč nebyly ženy v minulosti svěceny?
*Existují platné teologické důvody pro zákaz svěcení žen?

Toto jsou fakta, jež by měla ovlivnit výsledek diskuse.

   
Zákaz svěcení žen je diskriminací, pokud nevychází z Kristovy vůle, nýbrž z předsudků samotné církve...!

Co chtěl Ježíš?

     

Z evangelií je jasné, že pro Ježíše jsou si ženy a muži rovni.

Ženy – o nic méně než muži – “vstupují do Božího království” skrze křest, zatímco ve Starém zákoně byli obřezáni pouze muži.

Ženy se stejně jako muži podílejí skrze křest na Ježíšově majestátu, Jeho prorockém úkolu a Jeho kněžství.

Je příznačné, že při poslední večeři Ježíš pronesl svá slova “Toto konejte na mou památku!” k ženám stejně jako k mužům. Tím zmocnil i ženy k tomu, aby předsedaly  při Eucharistii.

   

Křest otevírá člověka pro všechny svátosti – ženy o nic méně než muže.

Proč si tedy Ježíš vybral mezi svých dvanáct apoštolů pouze muže?

Pravděpodobně z praktických důvodů – stejně jako si vybral jen Židy.

Bylo by naprosto nesprávné z toho usuzovat, že tím Ježíš stanovil nějakou normu platnou pro všechny časy.

Ježíš přenechal, jako v mnoha jiných aspektech, vyřešení “dalších záležitostí” pozdější církvi – podle toho, kdy vyvstane potřeba a příležitost.


   

Co by řekl Ježíš dnes? Byl by ženy odmítl?

Vylučovala prvotní křesťanská společenství ženy z posvátné služby?

     

Některé formulace v Pavlových dopisech, například že ženy by měly nosit závoj, být podřízeny svým manželům a nemluvit ve shromáždění, nelze interpretovat jako něco, z čeho vyplývá zákaz svěcení žen.

Neměli bychom zapomínat, že Pavel uznává Foibé za “diakonku církve v Kenchrejích” (Římanům 16, 1).

Ano, v prvních staletích po Kristu zastávaly ženy v církvi zodpovědné pozice, včetně jáhenské služby.

Historické materiály dokazují, že ve východní části katolické církve sloužily ženy jako “diakonky” (jáhenky) až do devátého století!

Protože se staly jáhenkami díky svátostnému svěcení, totožnému se svěcením jáhnů – mužů, přijaly tedy svátostné svěcení, z čehož vyplývá, že mohou přijímat i svátost kněžství.

   

Zapomenutý příběh “žen jáhenek” je k potvrzení argumentu sám o sobě dostačující.

 “Zde odpočívá panna a služebnice Krista, diakonka [!], druhá Foibé [Římanům 16, 1], která odešla v pokoji 21. dne měsíce března...“

Sofie z Jeruzaléma, 4. století

Proč se v minulosti zformovala opozice proti svátostné službě žen?

     

Přijetí žen jako kněží blokovaly v průběhu větší části církevní historie tři předsudky:

     

1. Ženy byly považovány za méněcenné bytosti.

Řecká filosofie považovala každou ženu za nedokonalou bytost. “Vztah mezi mužem a ženou je od přirozenosti takový, že muž je nadřazen a žena podřazena, že muž vládne a žena je ovládána.” (Aristoteles)

Římské právo, jež bylo církví přijato, zakazovalo ženám vykonávat veřejné funkce.

Jak by tedy ženy mohly zastávat vedoucí pozici vyplývající z kněžství?

   

Aristoteles - filosof, jenž významně ovlivnil myšlení představitelů církve.

2. Ženy byly údajně ve stavu trestu za spáchané provinění.

Ženy byly shledány zodpovědnými za přivedení prvotního hříchu na svět i za to, že byly neustálým zdrojem pokušení.

 “Nevíš snad, ženo, že každá (z vás) je Evou? Rozsudek Boží nad tímto vaším pohlavím přetrvává  až do této doby – a vina musí nutně trvat také.

  • “Ty jsi bránou ďáblovou!
  • Ty jsi tou, kdo odpečetil (zakázaný) strom!
  • Tysi tou, kdo jako první opustil Boží zákon!
  • Ty jsi tou, kdo ho (Adama) k tomu přiměl, kdo nebyl dostatečně chrabrý, aby odolal útoku!
  • Ty jsi tak snadno zničila Boží obraz – člověka!
  • Na základě toho, co ty sis zasloužila – tedy smrt – dokonce i Syn Boží musel zemřít!” (Tertulián)

Jak by mohla taková hříšná stvoření být nástrojem Boží milosti?

   

Tertulián (155 – 220 A.D.)

Přestože v pozdějších staletích upadl v nemilost, prvními církevními otci byl Tertulián velmi obdivován.

3. Kvůli menstruaci byly ženy považovány za rituálně nečisté.

Ustanovení canterburské diecéze (690 A.D.)

  1. “Během období menstruace by ženy neměly vstupovat do kostela či přijímat svaté přijímání, a to ani laické ženy, ani řádové sestry. Pokud se přesto opováží tak učinit, měly by se po tři týdny postit.”
  2. “Stejně tak by se měly kát ženy, jež vstoupí do kostela poté, co porodily, a před tím, než byla očištěna jejich krev, to znamená po dobu čtyřiceti dní.”

Jak by mohlo být připuštěno, aby ženy poskvrnily posvátnost svatyně a zejména oltáře?

   

Podle církevních otcsvatého Augustina z Hippa (viz. obr.) a svatého Jeronýma je veškerý sex nakažen hříchem a ženské lůno je “prostě odporné”.

Měli bychom si uvědomit, že tyto předsudky, i když původně kulturní, se staly předsudky teologickými, předsudky reflektovanými v předpokládané církevní doktríně.

Tyto předsudky byly skutečnou příčinou vyloučení žen z kněžství, jak je patrné ze spisů Otců církve, kánonů místních synodů, církevního práva a středověké teologie.

Tato takzvaná “tradice”, kdy ženy nemohou přijímat svěcení, je tedy zjevně tradicí falešnou. Jak oprávněně prohlásil svatý Cyprián: “Zvyk bez pravdy není nic jiného než dávný omyl!” (List 74,9)

   

Prameny můžete detailně prostudovat!

Neobjevuje se svěcení žen v křesťanské tradici?

     

Předně, ženy přijímaly svátostné jáhenské svěcení, jak již bylo řečeno dříve – a podle tridentského koncilu existuje pouze JEDNA svátost kněžství, jež zahrnuje i jáhenství.

Pokud se tedy zabýváme studiem církevních dějin detailně, objevíme “skrytou” a “dynamickou” tradici, z nichž možnost svěcení žen vyplývá. 

Znamená to, že věrní katolíci vždy v hloubi srdce věděli, že svěcení žen není proti Kristově duchu, tak jako jim bylo vždy zřejmé, že otroctví je v rozporu s duchem Kristovým, a to navzdory tomu, co oficiální církev – papež, teologové a církevní právo – prezentovala jako katolickou doktrínu.

   

 “Dokonce i staletí mohou minout bez formálního vyjádření pravdy, jež byla po celou dobu tajným životem miliónů věrných duší.”

Kardinál Newman (viz obr.)

Zmíněná skrytá tradice se projevuje například v tom, co bylo chápáno jako “kněžská” služba Panny Marie.

   

Existují teologické důvody pro vyloučení žen z kněžského svěcení?

     

Římští teologové argumentují, že Kristus jako muž může být při eucharistii zastupován pouze knězem – mužem.

Tento argument vychází z učení středověkých teologů, kteří považovali každou ženu za “nedokonalého muže”. Není tedy divu, že si mysleli, že pouze dokonalý muž – kněz mužského pohlaví – může reprezentovat Krista.

 “Protože pro ženské pohlaví není možné zosobňovat dokonalost, neboť žena se nachází ve stavu podřízenosti, vyplývá z toho, že nemůže ani přijmout svátostné svěcení.” (Tomáš Akvinský)

Tento argument je mylný a je v rozporu s katolickým učením. I ženy jsou nositelkami Kristova obrazu jako milované děti Boží. Ve křtu i manželství ženy plně Krista zastupují. Kněz při Eucharistii nereprezentuje Kristovo mužství či ženství, ale jeho oběť přinášející lásku.

   

St Thomas Aquinas

Každá žena je “nedokonalý muž”, narozený nedopatřením, “přírodní zrůda”.Tomáš Akvinský (viz obr.)

Neomylné učení?

     

Řím ještě dovršil existující zmatení výrokem, že tento problém byl již “neomylně” vyřešen – nikoli papežem, ale takzvaným “řádným univerzálním magisteriem”. Tím je míněn kolektivní učitelský úřad všech biskupů na světě.

Zdá se, že si Řím myslí, že biskupové obecně nesvětí ženy na kněze (objevilo se několik výjimek!) – a protože se většinou k problému nevyslovili, vyjádřili tím svůj jednohlasný souhlas.

    Veškerý episkopát světa je občas vykonavatelem neomylného učitelského úřadu.
       

Přesto je jasné, že podmínky pro takovýto neomylný výkon učitelského úřadu nebyly splněny. Církevní koncily definovaly přesně hranice neomylnosti.

Existuje pět podmínek:

  1. Existuje pět podmínek:
  2. a “smyslu věřících pro víru” (tomu, o čem zapálení katolíci “v hloubi srdce” vědí, že je správné).
  3. Biskupové musí vykonávat učitelský úřad jako jedno tělo.
  4. Biskupové musí mít svobodu vyjádřit svůj vlastní názor, k němuž dospěli po určité úvaze.
  5. Biskupové musí chtít prosazovat toto učení jako definitivně platné.

Žádná z těchto podmínek nebyla splněna.

V minulosti pronesli papežové obdobné mylné výroky.

 “Prohlašujeme, provoláváme a stanovujeme, že pro spásu je naprosto nezbytné, aby každá lidská bytost byla podřízena římskému biskupovi.” Papež Bonifác VIII. (1302)

Biskup Raymond Lucker sestavil seznam 65 doktrín, jež byly kdysi vydávány za závazné pravdy, později však byly církví odvolány.

   

Pope Pius IX (1792-1878)

Papež Pius IX. přehlížel otroctví, odmítal svobodu svědomí, svobodu projevu, svobodu vyznání a myšlenku spásy mimo církev. Druhý vatikánský koncil prokázal, že se ve všech těchto doktrínách mýlil.

       

Co to tedy znamená pro nás?

     
       

Současné napětí v církvi v otázce svěcení žen by nás nemělo příliš znepokojovat.

Konflikty a krize předznamenávají pokrok

Oficiální církev přijde k rozumu, tak jako se to stalo v mnoha jiných otázkách. Až do vyřešení problému se však jako zodpovědní katolíci nemůžeme své povinnosti zbavit. Musíme vyjádřit svůj názor – dokud nebude Kristův úmysl svěcením žen v katolické církvi plně realizován!

     
       
Pokud se chcete dozvědět více, klikněte zde!      

Překlad P. Dohnalová
(Translated by Pavla Dohnalova
see www.PDCzechTranslations.co.uk.)



This website is maintained by the Wijngaards Institute for Catholic Research.

See our Documented Appeal to Pope Francis to Request the Re-instatement of the Ordained Diaconate for Women.

Wijngaards Institute for Catholic Research

Dear visitor, you are welcome to use our material. However: building up and maintaining this site costs money. We are a Charity and work mainly with volunteers, but find it difficult to pay our overheads. Please, become a Friend or support us with a donation. Also, as some of you recommended to us, we are exploring how to generate income by advertising. Please, support us in this effort and send us your suggestions.
John Wijngaards

Wijngaards Institute for Catholic Research

Miriam Duignan


Please, support our campaign
for women priests

Visit our new websites:

Natural Law and Conscience

Synod on the Family 2015

Catholics and Contraception

Join our Women Priests' Mailing List
for occasional newsletters:
Email:
Name:
Surname:
City:
Country:
 
An email will be immediately sent to you
requesting your confirmation.